Půvaby UNESCO na Slovensku 

5. část

Ještě večer, během balení, najednou Vojtěch mizí. S tím, že potřebuje mluvit s majitelem penzionu. Nevěnoval jsem tomu velkou pozornost a pokračoval v balení. Asi po hodině se Vojtěch přiřítí zpět, že mu majitel nabídnul odvoz na nádraží. Nevím a ani netuším co Vojtěch s majitelem probíral, ale faktem je, že druhý den ráno po snídani na nás čeká u auta. Odváží nás na nádraží. Musím přiznat, že to byl velice vítaný bonus. Po krátkém čekání nastupujeme do autobusu a míříme do Spišské Nové Vsi.

Okresní město Spišská Nová Ves leží na řece Hornád v jižní části Hornádské kotliny v Košickém kraji na východním Slovensku. Město se považuje za vstupní bránu do Národního parku Slovenský ráj.

Slované toto území obývali už v osmém století. Nálezy na některých místech však prokazují osídlení mnohem, mnohem dříve v mladší době kamenné – neolitu.

Po vyplenění tohoto teritoria Tatary v letech 1241 až 1242 dává uherský král Bela IV. přivést nové osadníky z Čech, ale především ze Saska, kde moře si vzalo velkou část země. Příchozí osadníci vytvořili na Spiši Saskou kolonii. Jako oporu osídlení získali v letech 1243 a 1271 rozsáhlá privilegia. První písemnou zmínkou je listina ostřihomského arcibiskupa Filipa ze dne 29. listopadu 1268, ve které je město vedeno ještě jako Villa Nova. Je však jisté, že rok 1268 není rokem založení města. Z roku 1357 pochází připomínka o zvonařském mistru Konrádovi, který zde založil nejznámější gotickou zvonařskou dílnu na Slovensku. 6. prosince 1380 získává město od uherského krále Ludvíka I. Velkého z Anjou právo konat týdenní trhy. Každý týden v sobotu. Na konci 14. století již město obepínalo hradní opevnění široké 120 až 220 cm, doplněné příkopem 6 metrů širokým a 2 metry hlubokým. Do města bylo možné vstoupit čtyřmi branami. Dodnes se zachovala pouze Levočská brána. 30. července 1408 vydává uherský král Zikmund Lucemburský listinu, kterou povoluje městu konat výroční trh. A to vždy 15. srpna. 8. listopadu 1412 byla podepsána v Zábřehu listina, kterou si uherský král Zikmund půjčuje od polského krále Vladislava II. Jagelonského 37 tisíc kop českých grošů, jenž potřebuje na válku proti Benátkám. Jelikož platil v této době všeobecný zákaz brát úroky z půjčky. Nabídl uherský král Zikmund jako zálohu třináct spišských měst. Mezi městy byla i Spišská Nová Ves. Město zůstalo v polské záloze od 12. ledna 1413 dlouhých 360 let, až do roku 1772. 5. listopadu 1772 bylo město Spišská Nová Ves, při velké slavnosti, vráceno uherskému králi. Oním králem, nebo spíše královnou, byla Marie Terezie, jenž v tomto roce při dělení Polska v Petrohradě získává Halič a zpět spišská zálohovaná města. V roce 1774 vzniká Provincie třinácti spišských měst. V roce 1778 k nim uherská královna Marie Terezie připojuje další tři města. Od roku 1778 do roku 1876 se stává sídlem správy Provincie šestnácti spišských měst právě Spišská Nová Ves.

Velký průlom v dějinách nastává stavbou železniční trati z Košic do Bohumína v letech 1869 až 1871.

Ve Spišské Nové Vsi vystupujeme po dvaceti až třiceti minutách cesty autobusem opět na nádraží. A co z načatým dopolednem? Půjdeme se podívat na Staré město. Bleskne mi hlavou odpověď. Vojtěch mé nadšení nesdílí. Dobrovolně se přihlásí k čekání na nádraží. Nepatřím mezi přátele čekání … Jdu tedy sám. Procházím několika ulicemi až dojdu na Štefánikovo náměstí. To celé přecházím a ocitám se na rozcestí. Mám dvě možnosti. Jít temnou Zimní ulicí nebo světlou Letní ulicí. Je léto, tak jdu Zimní ulicí. Přicházím na Radniční náměstí. Zde mne hned na začátku uvítá socha kapitána Nálepky.

Ján Nálepka se narodil 20. září 1912 v obci Smižany. V roce 1931 absolvoval učitelský ústav ve Spišské Nové Vsi.

Jako učitel působil v Horní, později v Dolní Marikové, Bílých Vodách, Stupavě a Porubě pod Vihorlatem. V roce 1941 byl odveden na východní frontu. V srpnu 1942 navázal u běloruského města Kopceviči, i s dalšími důstojníky Zajišťovací divize ze Slovenské armády, kontakt s obyvatelstvem a partyzány. Soustředil kolem sebe antifašisticky smýšlející důstojníky a vojáky.

Vytvořil ilegální skupinu 101. pluku, se kterou začal, pod krycím jménem kpt. Repkin, organizovat protifašistickou činnost. V rámci svých ilegálních aktivit navázal spojení s partyzánským velitelem generálem Alexandrem Nikolajevičem Saburovem. Pro své antifašistické názory byl pronásledován. V noci ze 14. května na 15. května 1943 proběhl se slovenskými vojáky k sovětským partyzánům.

Stal se velitelem 1. československého partyzánského oddílu v Sovětském svazu. Svou činností se zasloužil o rozšíření protifašistického hnutí mezi Slováky nasazenými na východní frontě a zúčastnil se boje proti nacismu.

Kapitán Nálepka zahynul při osvobozování ukrajinského města Ovruč 16. listopadu 1943. Za svou činnost byl jako jediný Slovák během druhé světové války oceněn vyznamenáním Hrdina Sovětského svazu in memoriam.

Autorem bronzové sochy na travertinovém podstavci je sochař Miroslav Václavík. Socha byla odhalena 8. května 1954.

Půjdeme li dále do parku. První budova u které se můžeme zastavit je budova Evangelického kostela.

Evangelický kostel je klasicistní budova z konce 18. století nacházející se na Radničním náměstí v historickém centru města Spišská Nová Ves. Kostel je zapsán jako národní kulturní památka Slovenské republiky.

Před výstavbou dnešního kostela používali evangeličtí věřící ve městě dřevěnou modlitebnu, která však ke konci 18. století již byla zchátralá. Rozhodlo se tedy o výstavbě nové.

Kostel je možné postavit na základě tolerančního patentu z roku 1781. Kostel však podle pravidel patentu musí být bez věže. V časech, kdy už je to možné se sice objevují plány na dostavbu věže. Ty však ztroskotají na nedostatku financí.

Budovu jednolodního kostela navrhl a postavil v letech 1790 – 1796 stavitel František Bártel. Konstrukce budovy připomíná tvar řeckého kříže a je součástí památkové zóny. K vysvěcení kostela dochází 9. října 1796. Varhany instalované v kostele pochází ze začátku století 19. Jsou dílem vídeňského mistra Friedricha Deutschmanna, který jej zhotovil v letech 1822 – 1823. Křtitelnice umístěná v kostele byla přenesena z původní dřevěné modlitebny.

V kostele jsou uloženy cenné historické svazky pocházející z knihovny bývalého evangelického gymnázia. Knihovna gymnázia je nejstarší dochovanou knihovnou na Spiši.

Co by soukeníkův Matěj kamenem dohodil stojí budova podle níž se náměstí jmenuje. Vedle budovy postává celkem zvláštní instalace. Místo přání a zvon.

Místo přání je poctou Mistrovi Konrádovi a připomíná význam první gotické zvonařské dílny na Spiši. Zároveň také nejvýznamnější na Slovensku. Založena byla Mistrem Konrádem právě ve Spišské Nové Vsi. První písemná zpráva o zvonaři Konrádovi se datuje do roku 1357. Jeho následovníci udrželi činnost dílny do roku 1527. Z dílny pocházejí zvony, jenž můžete slyšet ve Spišské kapitule, Košicích, Kysaku avšak i na Hlavním náměstí v Krakově.

Místo je dílem akademického sochaře Štěpána Kovale a představuje imaginární portrét středověkého zvonaře Konráda. Součástí je polozvon, který zve návštěvníky do svých útrob vyslovit své přání a symbolickým zazvoněním ho vyslat do nebes.

Na zadní straně se nachází latinský nápis:

O REX GLORIE VENI CVM PACE

( Ó, králi slávy, přijď k lidem)

Je to text, který nalezneme na více zachovaných zvonech z dílny Mistra Konráda. Vystihuje lidskou touhu po pozemském míru a pokoji.

Místo přání doplňuje ještě jeden zvon. Zvon ulitý Janem Wagnerem na přelomu 14. a 15. století v dílně založené Mistrem Konrádem. Zvon je sbírkovým předmětem Východoslovenského muzea v Košicích. Původně byl umístěn ve věži farního kostela v Markušovcích. Vysoký je 85 cm a největší průměr je 86 cm.

Asi nejikoničtější stavba města Spišská Nová Ves je nedaleko stojící římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie a poslední místo jenž jsem navštívil.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický gotický farní kostel, jenž nalezneme na Radničním náměstí. Je nejcennější umělecko – historickou památkou ve městě.

Mohutná třílodní bazilika je pozoruhodná díky jižnímu gotickému portálu a plastikám Mistra Pavla z Levoče.

Počátek stavby kostela je možné nalézt v druhé polovině 14. století. Kostel je postaven na místě již starší stavby sloužící ke stejnému účelu. Porovnáme li architektonické prvky kostela s podobou kostelů na jiných místech Spiše docházíme k názoru, že tyto stavby prováděli stejní stavební mistři.

Události jenž se odehráli na počátku února roku 1849 velmi dramaticky zasáhli do podoby farního kostela.

2. února 1849 kolem druhé hodiny odpolední vstupuje do Spišské Nové Vsi část maďarského povstaleckého vojska. Přívrženci císaře nemeškali a oznámili tuto zvěst Kieseweterovi. Veliteli císařského vojska v Levoči. Současně ho informovali o přítomnosti vozů se střelným prachem na dvoře kostela. Nastalo však nedorozumění, neb nebyl určen kostel. Kieseweter se na základě těchto zpráv rozhodl, že maďarské povstalce útokem překvapí. Zároveň se pomstí měšťanům za to, že tak ochotně vpustili do města maďarskou košůtovskou armádu. Jemu nepřátelské vojsko. Mezitím pozdě večer přišla do města Guynova divize. Takže ve městě bylo na pět tisíc maďarských povstalců.

Avšak jakmile se vyčerpávajícím pochodem v tuhé zimě a hlubokém sněhu utrmácení vojáci uložili k odpočinku Kieseweterův prapor zaútočil na město. Z Blaumontu ( část města Spišská Nová Ves) začalo císařské dělostřelectvo se třemi děli palbu zápalnými raketami, které povětšinou dopadali na římskokatolický farní kostel a okolní domy. Kostelní věž i několik domů vzplály plamenem. Ve městě vypukl zmatek. Věž římskokatolického kostela shořela. Zvony s velkým rachotem spadly a ve velkém žáru roztály. Požár se jako zázrakem vyhnul vozům se střelným prachem, jenž stály na kostelním dvoře. Obrovské škody tohoto požáru se podařilo napravit až po několika desetiletích.

První pokus vypracovat projekt na novou věž uskutečnil v roce 1889 Státní stavební úřad v Levoči. Nebyl však úspěšný. V roce 1890 tak stavební úřad vypracoval projekt nový. Město Spišská Nová Ves projekt přijalo. Avšak Ministerstvo kultury a výuky projekt neschválilo. Nařídilo, aby se věž postavila v neogotickém slohu. Podle plánů profesora Vysoké školy technické v Budapešti Imricha Steindla. Vedením stavby byl pověřen Vilém Frondl. Restaurátor košického dómu. K rekonstrukci věže se přistoupilo až v roce 1893. Kostel dostal současně i novou střechu přiměřenou svému slohu. Kostelní věž je dokončena v roce 1894. Stává se tímto nejcharakterističtější stavbou Spišské Nové Vsi a také nejvyšší kostelní věží na Slovensku.

Poněvadž čas neúprosně pádil a kvapem se blížilo poledne. Přišla chvíle se rozloučit se Starým městem a pomýšlet na návrat na nádraží. Na nádraží se opět setkávám s Vojtěchem a už společně pokračujeme do našeho následujícího cíle. A jaký je ten cíl? To se dozvíte v příštím díle …

Příběh má pokračování …

Ještě se sluší poznamenat, že informace jsem čerpal:

Spišská Nová Ves

sk.wikipedia.org

kpt. Ján Nálepka

navstevnik.spisskanovaves.eu

evangelický kostel

sk.wikipedia.org

místo přání

navstevnik.spisskanovaves.eu

kostel Nanebevzetí Panny Marie

sk.wikipedia.org