Křížová cesta v Hradci Jindřichově

Jedna z historických památek, která ale stojí ve stínu těch známých a navštěvovaných je jindřichohradecká křížová cesta. Je nesporné, že pozornosti by si zasloužila mnohem více, vždyť je nedílnou součástí historie města.

Jisté jest, že léta páně 1518 byla zřízena, na popud několika měšťanů Hradce Jindřichova, křížová cesta. Počátek této cesty nachází se nedaleko pravého břehu řeky Nežárky, poblíže městské brány nesoucí stejné jméno. Míříce ku západu do kopců ke kostelu svatého Jakuba. Těmito ctihodnými občany byli purkmistři města Matouš Marchal a Ondřej Počátecký, dále Kašpar Slavonický a Kašpar Hinold, za přispění místního katolického faráře p. Jana Kaplického. Na základě žádosti těchto ctihodných občanů a s přímluvou od místních Františkánů vydal papež Lev X. Papežské bréve jímž to povolil zřízení křížové cesty a obdařil ji odpustky.

Papežské bréve označuje krátkou písemnost, vydávanou především papežskou kanceláří. Objevuje se v pozdním středověku. V papežské kanceláři vytlačila bulu.

Také uvedl jak má křížová cesta vypadat.

Má býti na jedenácti sloupcích a figurách:

1. Ježíš na hoře Olivetské

2. Bičování a korunování Ježíše trnovou korunou

3. Vynesení Pilátova rozsudku o ukřižování Ježíše

4. Ježíš nesoucí svůj kříž padá k zemi

5. Veronika utírá Ježíšovi obličej

6. Ježíš se setkává s lidmi a říká: "neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad syny svými"

7. Ježíš upadl na cestě na Kalvárii

8. Ježíš sedí na kameni a je připravován kříž na jeho ukřižování

9. Ježíš je ukřižován a umírá

10. Tělo Ježíše je sejmuto z kříže

11. Ježíš je pochován do hrobu

Poslední zastavení má býti umístěno v kapli kostela, ježto bude symbolizovat boží hrob. Papež dále uvedl, kterého data se mají konat pobožnosti křížové cesty a potvrdil udělení Všelikých hříchů odpuštění. Papežské bréve bylo zaregistrováno na pražském arcibiskupství administrátorem p. Janem Žákem 14.7. 1519, téměř po roce od svého vydání. Za připomenutí bezpochyby stojí, že právě tato křížová cesta patří k těm nejstarším venkovním křížovým cestám v České republice. Křížová cesta poté sloužila dlouhou dobu svému účelu, ale jak postupoval čas, začal se projevovat na její chatrnosti.

Další zprávy jsou datovány až rokem 1605, kdy křížovou cestu nechala obnovit Marie Maxmiliána hraběnka z Hohenzollern, vdova po Jáchymovi Oldřichovi z Hradce. V báni kostela svatého Jakuba lze z dochovaných listin číst:

Léta páně 1605 za papeže Klementa VIII., císaře Rudolfa II., arcibiskupa pražského Zbyňka Bérky z Dubé a Lipé, tento kostel svatého Jakuba apoštola stářím zbořený obnovila urozená paní, paní Marie Maxmiliána, kdysi manželka urozeného pána, pana Jáchyma Oldřicha posledního Z Hradce, purkrabího na Karlštejnu, který zemřel dne 24.1. 1604.

Zásadní úpravy se pak křížové cestě dostalo ještě na konci 17. století, kdy náklady na její opravu byly hrazeny z pozůstalosti jindřichohradecké měšťanky Anny Beerové. Jednotlivá barokní zastavení dostala podobu kapliček na vysokém kvádrovém podstavci s výklenkem obstoupeným dvěma toskánskými sloupy a zakončené římsou z obloukem. Oblouk zdobila hlava cheruba z křídly a z venku dvojice proti sobě směřujících volut. Na vrcholku byl vztyčen kovový kříž umístěný na kamenné kouli.

Křížovou cestu poté, v roce 1695, posvětil probošt Jerolím Alhan z Pozzi.

Cherub je druh nebeské bytosti. Bible obvykle popisuje cheruba jako okřídlenou bytost s lidskými a zvířecími charakteristikami. V knize Genesis chrání cherubové s plamenným mečem cestu ke stromu života na východ od ráje.

Voluta je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z Archimedovi spirály. Nejčastěji byla využívána v sestavě hlavic palmet a ant v ionském a korinském sloupovém řádu nebo v sestavě volutového štítu.

V 19. století se dočkala kamenná architektura znovu opravy. Nato malíř Jan Scheffel namaloval na plech nové obrazy křížové cesty, kdy inspirací byli obrazy křížové cesty nacházející se v proboštském kostele Nanebevzetí paní Marie. Obrazy v proboštském kostele zhotovil Jan Steinhauser se svým zetěm Janem Baumrakem podle Fuhrichovi předlohy, jak se dozvídáme v Soupisu památek od Jana Nováka.

V roce 1869 pak obrazy restauroval jindřichohradecký malíř Karel Novák za podpory 5. vladaře domu hradeckého a chudenického Jaromíra hraběte Černína z Chudenic a jeho první choti Karolíny Schaffgotschovou. Nechali také zbudovat nové zastavení křížové cesty za již zbořenou kapličku s božím hrobem. Zhotovitelem nové kapličky se stal Pavel Jonák a obraz Pohřbu páně vytvořil správce Černínského panství v Jindřichově Hradci a malíř Jan See.

Na podstavci jsou vytesány erby rodu Černínů a Schaffgotschů.

Jak se obyvatelé dozvěděli z Ohlasu Nežárky, Některá zastavení křížové cesty opravená v polovině 19. století, již na jeho konci jevili stopy poškození. Konkrétněji, čtvrtá kaplička přišla o svrchní část, která jest schozena a jest žádoucno, aby uchována byla a ke zmaru nepřišla.

Jak uvádí Josef Novák v Soupisu památek, stalo se tak na přelomu 19. a 20. století, kdy práce kamenická zase obnovena byla.

Obrazy malované na plechu a vsazené do výklenku kapliček byly ještě ve 30. letech 20. století jasně zřetelné, ale v 60. letech stejného století už byly některé obrazy jen těžko znatelné a větší část scházela úplně. Zub času se projevil také na kovovém kříži na vrcholech kapliček a částečně i na kamenné architektuře.

K alespoň částečné opravě kapliček křížové cesty došlo až v roce 1993.

Kompletní rekonstrukce se, o devět let později v roce 2002, ujal akademický malíř Vladimír Krninský. Do výklenků jednotlivých zastavení byli instalovány nové obrazy. Jelikož ale čtrnáct nových zastavení neodpovídalo původním dvanácti kapličkám, byly poslední dvě zastavení umístěny na zeď kostela svatého Jakuba. Předlohou pro novodobé spodobnění křížové cesty se staly obrazy, rodáka z nedalekého Kunžaku, mědirytce a malíře Aloise Petráka, který ale působil a zemřel v Jindřichově Hradci v roce 1888.

Na úplný závěr se sluší poznamenati, že inspiraci pro toto vyprávění jsem čerpal z těchto knih:

Vlastivědný sborník

Soupis památek

od Josefa Nováka

z časopisu Novum

a dále také z

české Wikipediee